Činoherní soubor čeká v sezoně 2023/2024 několik náročných výzev. Hned první premiéra sezony bude velkou událostí, a to dokonce v celostátním měřítku.
Bude se jednat o první české uvedení hry Jmenuji se Ašer Lev, která je dramatizací stejnojmenného románu amerického židovského autora Chaima Potoka. Zdánlivě obyčejný příběh o dospívání talentovaného Žida, který se stane umělcem, přestože to znamená rozchod s rodinou a komunitou, v níž vyrůstal, je nesmírně sugestivní výpovědí o základním smyslu umění, o potřebě tvořit skutečné hodnoty, o židovském náboženství a o velmi zajímavém střetu židovství s křesťanstvím. Ke spolupráci na této inscenaci jsme přizvali mladého režiséra Adama Steinbauera, který je vycházející hvězdou nastupující režisérské generace a je mu predikována zářná umělecká budoucnost. Slibujeme si od této spolupráce jedinečný a osobitý inscenační tvar, který bude mít festivalové ambice.
Komediální žánr pak budou zastupovat dvě premiéry, u nichž doufáme ve vřelý divácký ohlas a věříme, že se obě stanou našimi diváky vyhledávanými a oblíbenými inscenacemi. Současnou komedii bude zastupovat Natěrač z pera Donalda Churchilla v režii ostřílené a zkušené komičky Jany Paulové. Není bez zajímavosti, že to byla právě Jana Paulová, která si zahrála v historicky prvním českém uvedení Natěrače v pražském divadle Kalich. Představení se stalo doslova legendou porevolučního českého komediálního divadla, když se na repertoáru divadla Kalich udrželo neuvěřitelných dvaadvacet let a dosáhlo několika stovek vyprodaných repríz. Komediální klasiku bude reprezentovat Brouk v hlavě Georgese Feydeaua, který se na jeviště Moravského divadla vrátí teprve podruhé v jeho více než stoleté historii. Jednu z nejuváděnějších francouzských komedií a pravděpodobně nejslavnější divadelní frašku všech dob u nás nastuduje režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová, pro kterou to bude už čtvrtý pracovní návrat do Olomouce.
Jedním z vrcholů sezony bude jak pro náš soubor, tak i pro naše obecenstvo, premiéra Lišky Bystroušky od Rudolfa Těsnohlídka. Těsnohlídkovy novinové povídky vyprávějící příběhy mladé lišky zaujaly i Leoše Janáčka, pro něhož se staly libretem k opeře Příhody lišky Bystroušky z roku 1924, díky které znají tuto vychytralou šelmičku diváci po celém světě. Naše provedení bude sice ryze činoherní, ale ani o písně v něm rozhodně nebude nouze. O hudební složku se postará skladatel Martin Hůla a režie se zhostí jedna z nejvýraznějších osobností současného českého kulturního dění a sice Miroslav Krobot. Ten je společně se svým stálým tvůrčím partnerem Lubomírem Smékalem podepsán i pod dramatizací Těsnohlídkovy předlohy a diváci se mohou těšit na inscenaci, v níž se představí kompletně celý činoherní soubor.
S očekáváním vyhlížíme i poslední premiéru, která bude dokonce premiérou světovou. Přímo pro náš soubor totiž vznikla hra s názvem ELA!, jejímž autorem je bývalý dlouholetý dramaturg libereckého divadla F. X. Šaldy Tomáš Syrovátka. Podařilo se mu vytvořit silný a poutavý příběh o automobilové závodnici Elišce Junkové, jež je zcela nepochybně nejslavnější olomouckou rodačkou a nejúspěšnější ženou za volantem v celé dlouhé historii motoristického sportu. Hra se pohybuje v žánru muzikálu, takže její nedílnou součástí budou též autorské písně, o jejichž hudební aranžmá se postará vynikající olomoucký muzikant a skladatel Filip Tailor. Našemu souboru bude ctí vzdát hold výjimečné ženě, která jako první pronikla, do té doby neochvějného světa mužů, který převrátila vzhůru nohama a nám všem tím dokázala, že předsudky a stavění nesmyslných mantinelů nemají ve zdravě fungující společnosti co dělat. Režie muzikálového příběhu o Elišce Junkové se chopí umělecký šéf souboru činohry Roman Vencl.
Za „návrat ztraceného syna“ lze bezpochyby považovat umělecký návrat Davida Drábka do Moravského divadla Olomouc. Dvacet let po zániku Studia Hořící žirafy se Drábkova nezaměnitelná poetika a svébytný smysl pro humor opět objevují na našem jevišti.
Historii činoherního souboru otevřelo představení Adámkovy Salomeny z 2. září 1920. V repertoáru zpočátku převládala česká a světová klasika. Není bez zajímavosti, že již od počátků byly nedílnou součástí programu i hry pro děti a mládež. Za více jak sto let prošlo souborem činohry mnoho významných osobností.
Olomoucká činohra se jako špičkový umělecký soubor profilovala od roku 1931 a to díky uměleckému vedení Oldřicha Stibora, který usiloval o aktuální, průbojné a divácky účinné a působivé divadlo. Pravidelně spolupracoval s olomouckými překladateli, skladateli, kritiky a choreografy. V souboru působili např. J. Toman, V. Minaříková, J. Raušer, J. a F. Kurandovi, krátce i N. Gollová a M. Vášová. Během okupace se uváděla opět česká i světová klasika. Po válce se divadlo snažilo navázat na Stiborovu dramaturgii. Soubor byl posílen o celou řadu hereckých osobností, jakými byli např. J. Šmídová, V. Chramostová, K. Novák, J. Moučka nebo O. Velen.
Po roce 1948 se začaly uvádět tendenčně ideově akcentované schematizované hry s budovatelskou tematikou. Na repertoár se ve větší míře dostávaly inscenace sovětské provenience. Do souboru přicházejí další výrazné herecké osobnosti. Za zmínku stojí kupříkladu J. Bek, F. Paul, V. Fialová či F. Řehák. V letech 1951-53 zaznamenala činohra mimořádný vzestup, a to za vedení Jaromíra Pleskota ve spolupráci s dramaturgem E. Radokem. Do souboru přišli V. Bublíková, S. Budínová, B. Franková, B. Čáp, Z. Ornest nebo třeba I. Racek.
Silný a konsolidovaný soubor převzal v šéfovské úloze režisér Karel Jernek a po jeho odchodu Karel Novák. Novákovo období znamenalo pro soubor činohry druhý vrchol jeho poválečné historie. Inscenace si získaly pozornost na celostátní úrovni, což vyústilo odchodem K. Nováka do Prahy. Soubor vedený Jiřím Svobodou se musel stabilizovat novými posilami. Členy činohry se stali třeba J. Barášová, M. Hradská, H. Lančíková, V. Babka, V. Brtna, R. Máhrla, M. Rataj či A. Švehlík.
Na tvorbě profilu olomoucké činohry se v dalších letech podíleli Jiří Fréhar, Jan Novák, a Karel Nováček. Herecký soubor prošel v sedmdesátých a osmdesátých letech řadou změn a vystřídalo se zde také několik dramaturgů. Základ souboru tvořili J. Barášová, M. Hradská, I. Koktová, H. Lančíková, V. Babka, J. Bartoň, V. Brtna, R. Máhrla, K. Novák, F. Řehák, Z. Vrablík a nově byli angažováni např. I. Plíhalová, N. Chroboková, J. Novák, J. Janěková, V. Bahník, V. Čech, Z. Dolanský, P. Hekela, M. Hruška, V. Mrva, R. Choc a další.
V polovině osmdesátých let vstupuje do olomoucké činohry Jan Burian, který porušil stereotyp obsazování rolí a soustředil se na rovné partnerství herce a režiséra. Mnohé inscenace pozvedly soubor nad úroveň regionální repertoárové scény. Po jeho ochodu se zásadně změnilo i personální obsazení souboru. Následující sezony byly ve znamení dramaturgického i inscenačního konzervatismu. Divácká krize po roce 1989 si přímo vynutila uvádění atraktivních titulů a divácky vděčných komedií. Naděje byly vkládány do Ivana Baladi, který se oprostil od líbivého repertoáru. Jeho spolupráce s univerzitou vedla k pozdějšímu vzniku studiové poloamatérské scény Hořící žirafy, v jejichž spojitosti můžeme poprvé slyšet jména jako D. Drábek či D. Král. Soubor byl posílen a mnohé talentované herce, ať už se jednalo o P. Juřicu, A. Jastrabana, D. Urbana, F. Čapku, E. Pacolákovou, P. Kubese nebo V. Včelnou. V novodobé historii se ve vedení činoherního souboru vystřídali Karel Nováček, Peter Gábor, Václav Klemens, Roman Groszmann a Michael Tarant.
Od sezony 2016/2017 je uměleckým šéfem olomoucké činohry Roman Vencl a dramaturgyní Michaela Doleželová. Návštěvnost činoherních představení přesahuje v současné době 80 %, za což mohou nejenom vhodně vybírané divácké tituly kombinované s uváděním náročnějších inscenací včetně českých i světových premiér, ale také hostující režiséři, mezi které patří celá řada věhlasných jmen jako jsou M. Krobot, P. Khek, M. Pecko, J. Ryšánek Schmiedtová nebo D. Drábek. Soubor je navíc v posledních několika letech mimořádně stabilní, což umožňuje rozvíjet jeho schopnosti a kontinuálně pracovat na jeho uměleckém růstu. Mezi nedávné posily činoherního souboru patří například N. Tichánková, V. Nováková, K. Herz, D. Klevetová, J. Ťoupalík, L. Červenka, M. Pešl, J. Posníková, P. Vaněk, R. Julinová a Z. Julina.
