Olomouc se promění v Mozartův orient
Nepříliš složitý děj opery je soustředěný v hlavních postavách, u nichž se Mozart zaměřuje na zachycení dramatických situací, duševních stavů a konfliktů. Únos ze serailu, který měl premiéru 16. července 1782 ve vídeňském Burgtheatru, napsal Mozart na žádost císaře Josefa II. Operu o třech dějstvích komponoval jako zpěvohru – singspiel, kde je mezi hudebními čísly vloženo mluvené slovo. Libreto napsal Gottlieb Stephanie podle literární předlohy Christopha Friedricha Bretznera.
Praha byla prvním mimoněmeckým městem, kde byl Únos uveden v roce 1783 a sklidil zde nebývalý úspěch u diváků i kritiků. Jelikož se jedná o dílo s jedněmi z nejtěžších pěveckých árií vůbec, neobjevuje se v posledním století v repertoáru operních divadel příliš často. Poslední uvedení této inscenace se v Moravském divadle uskutečnilo v roce 1984.
„ Letos je to 240 let od napsání a premiéry Únosu ze serailu. Byl to jeden z důvodů, proč jsem tento titul vybral do dramaturgie,” vysvětlil šéf souboru opery a operety Moravského divadla Miloslav Oswald, který je současně autorem hudebního nastudování inscenace a jejím dirigentem. Neméně významným je také osobní vztah, jenž ho k ní poutá. „Opera je mi velmi blízká. Nejen proto, že Mozarta mám rád, ale také, že rodinní předkové byli přímo přítomni vzniku tohoto díla a přepisovali Mozartův rukopis,” prozradil další pohnutku MiloslavOswald.
Jedním z námětů pro děj opery byla oslava blížícího se stého výročí vítězství Habsburské monarchie nad tureckými povstalci. To vedlo k módní oblibě tureckého prostředí a tajemné exotiky. „Mozart sám mluví o tom, že psal tureckou hudbu a zdůrazňuje to použitím činelů, trianglu, tureckého bubnu, které nikde jinde nepoužil, a flétny piccolo,” sdělil Oswald.
Pro režisérku inscenace Andreu Hlinkovou je to již druhé setkání s Mozartem v Moravském divadle, v roce 2019 režírovala operu Così fan tutte. Jak sama dodává, snažila se muslimské téma „odlehčit”. „Diváci se mohou těšit na spoustu humorných situací a scének, které střídají extrémně náročné virtuózní árie. Opera je plná pohybu, nápadů, hereckých akcí a jevištních proměn, takže diváci budou mít o zábavu postaráno,” nalákala režisérka Hlinková.
Únos ze serailu obsahuje vedle komorních čísel, plných láskyplného citu i mladého šibalství i pěvecky náročné pasáže. Příkladem je sopránová postava Konstance nebo bas Osmina. „Dosud jsem se s tak těžkým partem nesetkala. Najdete tam všechno. Mozartova hudba je čistá, průhledná, pokud něco pokazíte, je to hned slyšet,” popsala svůj vztah k postavě Helena Beránková, kterou v roli Konstance alternuje Elena Prášilová Gazdíková.
Do role Belmonteh o byl obsazen Milan Vlček v alternaci s Janem Ondráčkem. Jednu z nejtěžších basových rolí komického basového oboru, postavu Osmina, ztvární David Szendiuch, kterého alternuje Jan Šťáva.V obsazení služebné Blondy se objeví Jana Juríčková, kterou alternuje Lucie Kordová, v roli Pedrilla uvidíme Petra Martínka v alternaci s Jakubem Rouskem. Mluvenou roli paši Selima si zahraje Jiří Přibyl s Pavlem Hekelou.
Autorem scény a kostýmů je Miriam Struhárová. „Zdroje inspirace jsem hledala zejména v tureckých lázních – hammam. Interiéry tureckého hammamu jsou nesmírně okouzlující architektury, plné krásných orientálních prvků, ohromují barevností a pestrostí. Turecké lázně nás spolu s výtvarnicí Miriam Struhárovou tak uchvátily, že volba scénicko-režijní koncepce vychází právě z tohoto orientálního prostředí,” dodala na závěr Andrea Hlinková.