Ve Snu noci svatojánské si tanečníci užijí množství převleků
Olomoucké Moravské divadlo uvedlo lyrický balet Sen noci svatojánské. Komedii Williama Shakespeara o věčném kouzlu lásky převedl do baletní podoby režisér a choreograf Libor Vaculík, který ji rovněž nastudoval s olomouckými umělci. Premiéra představení, které doprovází hudba německého romantického skladatele Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, se uskutečnila v pátek večer.
Vaculík uvedl poprvé představení v dubnu 2006 ve Státní opeře Praha. „Oproti původnímu představení jsem některé části v případě olomouckého vypustil, protože mi s odstupem času přišly zbytečné. Rozdíl mezi oběma představeními je i v tom, že v Olomouci bude balet doprovázet orchestr, v Praze byla hudba reprodukovaná. Za práci s orchestrem jsem velmi rád, protože k divadlu patří,“ uvedl Vaculík. Balet dává velký prostor tanečníkům, protože je v něm asi 12 rolí.
„Především lidé ze sboru se musejí třikrát až čtyřikrát převléknout, aby ztvárnili potřebné role. V představení vystoupí i členové souboru opery, a to v rolích řemeslníků, kteří mají tancovat amatérsky,“ řekl režisér. Podle šéfa souboru baletu Moravského divadla Roberta Balogha představení patří k nejlepším realizacím Shakespearova díla. „Sen noci svatojánské je pro choreografy strašně těžký oříšek. Já jsem viděl několik řešení a většinou byla špatná. Tady obdivuju pestrost a srozumitelnost příběhu. Pan Vaculík patří mezi nejlepší choreografy, které v současnosti znám. K celkovému dojmu určitě přispívá i scéna Martina Černého a kostýmy Romana Šolce,“ vysvětlil Robert Balogh.
Baletní příběh propojuje všechny linie Shakespearovy předlohy, a to bloudění mladých milenců Hermie, Heleny, Lysandra a Demetria tajemným aténským lesem, věčné škádlení nadpřirozených bytostí Titánie, Oberona a Puka. Sen noci svatojánské tvoří podle Vaculíka svou dramatickou, stylistickou a ideovou výstavbou most mezi Shakespearovými ranými komediemi a jeho nejdokonalejšími díly napsanými na konci 16. století.
(ČTK)