Co je podle vás Mladý Humble? A čím naopak není?

To je docela záludná otázka. Mladý Humble je především hra, která mě okamžitě zaujala. Poslal jsem ji do Moravského divadla s tím, jestli by o ni neměli zájem. Upřímně řečeno jsem moc nevěřil, že po ní sáhnou. O to větší radost jsem měl, když přišla velmi rychlá odpověď: Bereme to. Když jsem se pak do textu ponořil důkladněji, zjistil jsem, jak je výborně napsaný. Hlavní postava Felixa Humble je vlastně takový Hamlet dnešní doby. Inspirace Shakespearem je zcela zjevná a autorka Charlotte Jones ji nijak neskrývá.

V čem si jsou Felix a Hamlet podobní?

Oba se vracejí domů po smrti svého otce. Tím podobnost začíná. Felix ale není dánský princ, nýbrž astrofyzik. Člověk s mimořádným intelektem, který si skvěle rozumí s vesmírem a vědou, ale v běžných lidských vztazích často tápe. Dostává do konfliktu s matkou a jejím novým partnerem. Jenže zatímco Shakespeare napsal tragédii, Charlotte Jones vytvořila tragikomedii. Příběh se velmi rychle začne zamotávat a vedle vážných témat přináší i spoustu humoru.

Ve hře se objevují vědecké motivy a teorie. Je divadlo také věda?

Spíš ne, ale možná trochu ano. Myslím si, že k divadlu bychom měli přistupovat se stejnou poctivostí, s jakou vědec pátrá po pravdě. Když rozebíráte vztahy mezi postavami, jednotlivé repliky a jejich skryté významy, je to vlastně určitý druh bádání.

Je ve hře nějaká replika nebo moment, který vás osobně zasáhl?

V dobré hře je takových okamžiků spousta. Mě fascinuje schopnost autorky napsat zdánlivě obyčejnou větu, ve které je ukryto něco hluboce lidského. Velmi silně na mě působí Felixova cesta od čistě racionálního vědce k obyčejnému člověku, který si připustí emoce a vztahy. Připomíná mi to, že ty nejdůležitější věci v životě bývají často úplně obyčejné.

Mladý Humble má hodně černého humoru. Jak uhlídat, aby se černý humor nezvrtnul v něco nehezkého?

Charlotte Jones to má napsané velmi chytře. Není to humor samoúčelný ani prvoplánově šokující. Vychází ze situací, ve kterých postavy jednají tak, jak v danou chvíli jednat musí. Navíc je v textu určitá elegance a vkus. Nikdy nesklouzává k vulgaritě nebo lacinosti. A my se snažíme tuto kvalitu zachovat i v inscenaci.

Jak se vám pracovalo s olomouckým souborem?

Fantasticky. Do Olomouce se vracím moc rád a hlavním důvodem jsou právě zdejší herci. Když jsem si hru poprvé přečetl, okamžitě jsem si představil konkrétní olomoucké herce v jednotlivých rolích. Jsem rád, že mi divadlo umožnilo obsadit inscenaci podle této představy. Jeden slavný režisér kdysi řekl, že když máte správné obsazení, máte šedesát procent práce hotovo. A já s tím naprosto souhlasím.

Máte k Olomouci osobní vztah?

Velmi silný. Narodil jsem se sice v Praze, ale když mi byly asi tři roky, přestěhovali jsme se s rodinou do Olomouce. Prožil jsem tady dětství, chodil do školy a mám s městem spojenou spoustu vzpomínek. Když se dnes procházím ulicemi, pořád vidím místa, kde jsme si jako děti hráli. Je to pro mě trochu nostalgie. Vlastně sem jezdím skoro jako do lázní.

Pro jakého diváka je Mladý Humble určený?

Myslím, že pro opravdu široké publikum. Pro mladé lidi i pro diváky v pokročilém věku. Hra totiž řeší vztahy, rodinu, lásku, nedorozumění a hledání vlastní cesty. To jsou témata, která zná každý z nás. Diváci se velmi snadno dokážou ztotožnit s Felixem, Florou nebo dalšími postavami, protože jsou to obyčejní lidé se známými problémy.