Alfréd Hirsch byl pedagog, sionista a sportovec, jenž v německých lágrech vychovával a vzdělával židovské děti. Mezní situace v pohnutém životě komplikované osobnosti, jejíž svoboda a možnost volby jsou radikálně omezeny… – V režii Jana Nebeského, opřené o herecké a pěvecké dispozice spoluautora scénáře Miloslava Königa.
Inscenace je součástí mezinárodního festivalu 27. Divadelní Flora, již pořádá Flora Theatre Festival, z.s. Více o programu a doprovodných akcích najdete na www.divadelniflora.cz
Nebeského režie v zásadě hrůzný půdorys (fragmentarizovaného) příběhu odlehčuje ironií i vtípky, aniž by to odvádělo pozornost od základní situace člověka v mezní situaci.
Josef Chuchma, Divadelní noviny
Hercova fysis, charisma a mile narcistní úsměv dokonale, byť s nepřehlédnutelnou groteskní nadsázkou, evokují Hirsche pózujícího na dobových instruktážních tělocvičných fotografiích.
Marie Reslová, Aktuálně.cz
Má pouhou hodinu na rozmyšlenou a hlavou mu běží celý život…
Příběh židovského sportovce, zapáleného skauta a sionisty Alfreda Hirsche by vydal na hollywoodský film. V nelidských podmínkách terezínského ghetta i Osvětimi se pokoušel dětem vytvářet bezpečný prostor pro hru a spolupráci, hrál s nimi divadlo, cvičil. Učil je disciplíně a hygieně, jež jim měly pomoci přežít. Vydobyl si respekt i u příslušníků SS, navzdory své homosexuální orientaci, která byla v té době ohrožením na životě. Hirschovo nevyjasněné úmrtí dodnes vybízí ke spekulacím. Podle svědectví si vzal hodinu na rozmyšlenou, zda se postaví do čela vzpoury v osvětimském táboře. Nalezli jej ale v bezvědomí předávkovaného barbituráty…
Nebeského inscenace Fredy tvoří pomyslný diptych s oceňovaným hitem Deník zloděje, jenž v roce 2018 zavítal i na Floru. „Ke všem spojnicím mezi Deníkem zloděje a Fredym je nutné připojit Königovo herecké a pěvecké umění, jehož kombinací dokáže jako málokdo v současném českém divadle vyjádřit posedlost, bolestnost či rozvrácenost jedince,“ ocenil Josef Chuchma. Diváci Flory tak mají jednu z posledních příležitostí zakusit jedinečnou poetiku spolku Masopust, jenž nedávno ohlásil svůj konec.
režie Jan Nebeský
dramaturgie a spolupráce na scénáři Tereza Marečková
scéna Jan Nebeský, Petra Vlachynská
kostýmy Petra Vlachynská
hudba Martin Dohnal
hrají Miloslav König a Sebastian Pöthe
premiéra 4. 6. 2022
délka představení: 1 hod. 10 min.
Jan Nebeský (1953) je nejen v kontextu českého divadla jedinečným režisérem s nezaměnitelným scénickým rukopisem, mnohonásobný laureát prestižních divadelních cen. Absolvoval studium režie na DAMU. K jeho nejvýznamnějším pracím patří adaptace takřka kompletního Ibsenova díla (Přízraky, John Gabriel Borkman, Stavitel Solness, Divoká kachna, Eyolfek, Heda Gablerová, Nora). Pro české divadlo objevil rakouského autora Ernsta Jandla, když v Divadle Komedie nastudoval hru Humanisté (2007) či v Divadle Na zábradlí proslulou inscenaci hry Z cizoty (1999).
Jan Nebeský patří k nejčastějším hostům Divadelní Flory, jeho pozoruhodnou tvorbu divákům pravidelně nabízí. Na program zařadila jak jeho inscenace nastudované pohostinsky v kamenných divadlech (namátkou Z cizoty, Eyolfek, Nora, Deník zloděje), tak nezávislé autorské projekty. K nim patří jednak trilogie sledující linii velkých postav evropské literatury (Hamlet part II, Neúplný sen či NoD Quijote), jednak tituly spolku Jedl, který tuto linii dále rozvíjí (Peklo – Dantovské variace; Dvojí domov / z Čepa; Reynek / Slova a obrazy z Petrkova; Zahradníček / Vše mé je tvé; Pustina; Soukromé rozhovory; Malý stvořitel / Der kleine Fratz). K Nebeského stálým spolupracovníkům patří scenáristka a herečka Lucie Trmíková, herci David Prachař, Petr Jeništa a Miloslav König, kostýmní výtvarnice Petra Vlachynská, hudebníci Jan Šikl a Martin Dohnal, taneční skupina 420PEOPLE nebo dramatik Egon Tobiáš.
Divadelní, filmový a televizní herec Miloslav König (1984) pochází z vesničky Postřelmůvek u Zábřehu na Moravě. Vystudoval DAMU. Působil a působí na mnoha scénách, od Národního divadla přes muzikál až po různé nezávislé projekty. Několik sezon hrál v Divadle v Dlouhé, je členem souboru Divadla Na zábradlí. Věnuje se také vlastní hudební tvorbě a režii – je uměleckým šéfem spolku Masopust. V roce 2018 byl König festivalovou tváří Flory.
Nezávislá divadelní společnost Masopust, sídlící v Eliadově knihovně v Divadle Na zábradlí, vznikla v roce 2008 z tvůrčího týmu inscenace Topolovy hry Konec masopustu, kterou s absolventy DAMU (Miloslav König, Magdalena Borová, Pavla Beretová, Richard Fiala, Jan Meduna, Lukáš Příkazký či Jiří Panzner) nastudoval Štěpán Pácl a dramaturgyně Tereza Marečková. Od svého vzniku Masopust působí v oblasti dramaturgické archeologie propojené se současnými tématy a obrazivou režií, zaměřuje se na nehrané či zdánlivě nehratelné texty, jež nabízejí množství vytěsněných či příliš introvertních, často duchovních témat. Vedle Pácla (Brand/Oheň; Čupakabra; El Príncipe Constante/Vytrvalý princ) zde pravidelně režírovala např. Anna Davidová Petrželková (Orlando; Sedm samurajů; Antieva), Jan Frič (Andělé mezi námi; Hlad), Jan Nebeský (Deník zloděje; Fredy) a Miloslav König (Ženet; Nedorozumění), který je i uměleckým šéfem spolku. V lednu tohoto roku oznámilo divadlo ukončení činnosti.
Místo konání: Central
