V říjnu 1928 zabila skupina vesničanů během tragického útoku na romskou osadu u západoslovenské obce Pobedim šest lidí. Režisér Pavol Viecha striktně vychází z archivních materiálů, zkoumá privátní pohnutky i společenské okolnosti krvavého činu, hledá a nachází souvislosti s naší současností.
Inscenace je součástí mezinárodního festivalu 28. Divadelní Flora, již pořádá Flora Theatre Festival, z.s. Více o programu a doprovodných akcích najdete na www.divadelniflora.cz
Nič vymyslené. Divákovi sa až nechce veriť, že nejde o klasický scenár, ale o autentické citáty z dokumentov.
Helena Dvořáková, Pravda.sk
Hoci scéna je malá a obsadenie sporé, v štyroch telách oproti nám stojí celá dedina. A to nie je jediná herecká finesa a režíny grif. Všimnete si, že o najväčších zverstvách sa tu hovorí bez kriku, nevzrušene a akoby mimovolne.
Patrik Garaj, Denník N
Režisér výstižne buduje a zdôrazňuje práve absurdnosť toho, ako očividne sa zatajuje, čo sa stalo. Dedina tu síce vie všetko, ale nikto z jej spoločenstva neprehovorí.
Lucia Galdíková, MLOKi.sk
Vypovedanie je prvým predpokladom, ktorý musí byť splnený na to, aby sa bieli ľudia nejako mohli postaviť k bielym miestam vlastnej pamäti.
Michal Denci, kød
„Kájo, dneska budeš mít luft!“ Tuto větu zaslechl jeden z obyvatel romské čtvrti ve slovenské obci Pobedim. Neurčitá výhrůžka byla předzvěstí tragické události, do které se podle několika svědků zapojily desítky lidí...
V noci z 1. na 2. října 1928 se během hodové slavnosti skupina občanů Pobedimi rozhodla napadnout nedalekou romskou osadu. Výsledkem útoku byly zničené domácnosti, množství zraněných a šest obětí – mezi nimi i šestileté dítě.
Autorská inscenace Budete mať luft! se pokouší zachytit příčiny – osobní, ale zejména společenské faktory, které k události vedly. Autoři vycházejí z autentických dobových materiálů, a kromě historického a dokumentárního pohledu se snaží najít paralely se současností. Pobedimský masakr vnímají jako symbol postoje většinové společnosti k romské menšině. Nenávist, opovržení, stereotypy a předsudky, které stály za tímto útokem, je těžké odlišit od těch, které jsou běžné v mnoha kruzích i dnes.
Hlasy, které se snaží na tento stav upozornit, jsou jen výkřikem do tmy. Stejně jako v minulosti se i dnes setkávají s nezájmem.
Inscenace není vhodná pro citlivé povahy a nezletilé diváky.
režie Pavol Viecha
koncept a scénář Pavol Viecha, Martin Krč
dramaturgie Martin Krč
scéna a kostýmy Emília Rigová
hudba Andrej Majerčík
pohybová spolupráce Libuša Čižmárik Bachratá, Maroš Čižmárik
hrají Barbora Andrešičová, Monika Hilmerová, Richard Stanke a Peter Ondrejička j.h.
délka představení 1h
premiéra 1. 4. 2023
Pavol Viecha (1996) je slovenský režisér, autor a scenárista. Vedle klasických látek a dramat (Zdravý nemocný, Osiřelý západ, Kreutzerova sonáta) vyhledává náměty ze slovenské historie či autentické materiály, např. deníky, policejní protokoly, noviny, které dokumentární metodou zpracovává do autorských projektů, v nichž poukazuje na odvěké kulturní a etnické předsudky, např. memento o pogromu na romskou osadu Budete mať luft! (SND Bratislava), autorský projekt o mladých radikálech Manifest či jednoaktovka o jinakosti Hey! Slováci (obě Městské divadlo Žilina).
Je dlouholetým režisérem divadelního souboru nevidomých a slabozrakých herců Zrakáč. V roce 2022 dokončil doktorandské studium na VŠMU v Bratislavě, kde v současné době působí jako pedagog. Věnuje se také filmové, televizní a podcastové tvorbě (satirický projekt KKTV – Konečne kritická televízia). Je kytaristou v kapele O Gadže Bašaven – v překladu Nerómovia hrajú, kde skupina gádžů s nadšením hraje romské písně.
Letos v březnu jako režisér debutoval na českém jevišti – v Divadle X10 nastudoval adaptaci románu A. Barby Město světla.
Slovenské národné divadlo (SND) začalo psát své dějiny v roce 1920. Dnes ho tvoří tři stálé soubory – činohra, opera a balet – jež využívají historickou budovu na Hviezdoslavově náměstí a novou budovu otevřenou v roce 2007. V čele činohry SND, kterou v poválečném období prošla řada vynikajících tvůrců (Peter Mikulík, Pavol Haspra, Miloš Pietor, Ľubomír Vajdička), stál od roku 2013 výrazný režisér Roman Polák. Pod jeho vedením se vedle klasické a soudobé světové dramatiky na repertoáru prosadily texty slovenských autorů jako Klimáček, Olekšák, Uličiansky, Majling, Schulczová aj. Dramaturgie činohry přímo iniciuje vznik původních her (mj. Leni, Slovo Válkovo, Bál, Labyrinty a raje Jána Amosa), jež díky provokativnímu společensko-politickému přesahu často vyvolávají bouřlivé divácké reakce a žádoucí diskuzi. Příkladem je Gindlovo dokumentární drama o divokých 90tkách Karpatský thriller v Polákově režii či divácky úspěšný kriminální příběh s politickým pozadím Elity v režii Jiřího Havelky – oba tituly nabídla Divadelní Flora. Kromě něj mohli festivaloví diváci zhlédnout i Polákovu vynikající inscenaci pro SND s Martinem Hubou a Dušanem Jamrichem Popel a vášeň (2008). Od roku 2021 je ředitelkou Činohry SND Miriam Kičiňová.
